ŽIVOTNÍ CANDÁT Z HOLANDSKA

Ryby chytám od svých 3 let. Po celou dobu se snažím zdokonalovat a více chápat výskyt a chování větších kusů a to jak nedravých, tak dravých. V posledních letech mám možnost používat sondu Garmin Livescope, která je pro mě obrovskou pomůckou právě pro lepší chápání, co se pod vodou děje.

Chytám převážně přívlač  z lodě, pokud je to možné a snažím se cíleně chytat velké ryby za použití veškerého možného moderního vybavení a vychytávek, které nám doba nabízí. 

Na přelomu listopadu  a prosince jsem vyjel na poslední letošní výpravu do Holandska za kamarády ze Slovenska.

S cílem pokusit se chytit nějaké okouny, štiky a pokud podmínky umožní, tak velkého candáta sharpshooting stylem.

Termín se zrovna moc nepovedl vzhledem ke sněhové nadílce, která ochromila nejen Čechy, ale také Německo.

V Holandsku naopak velice pršelo a voda se velice rychle ochlazovala a byla natolik zvedlá, že hráz měla stále otevřená 2 vrata a tím pádem i extrémně rychlý průtok delty Rýna do moře.

Nicméně po prvním dnu chytání na jedné části toku, která se jmenuje Volkerak, kde se naše rybářská srdíčka uspokojila lovem štiček do 110 cm.

Padlo rozhodnutí vyzkoušet zbývající 2 úseky, které znám o dost více s nadějí možného chycení větších candátů. Během dne se nedařilo žádné větší candáty potkat, ale to je celkem běžná věc. Velikost chycených ryb nás neuspokojovala, ale hlavním cílem bylo věnovat se večernímu lovu ve sloupci daleko od lodi. S kamarády ze Slovenska, kteří veškerý čas strávený na vodě věnovali lovu okounů byla dohoda setkat se v 18h na určeném místě na vodě.

Vzhledem k teplotě, která v ten moment šla do mínusových hodnot se jim moc nechtělo, tím spíše, že na místě setkání jim zrovna nějaké to céčko ze dna “koplo”. Dohoda tedy zněla, že to pojedu na hodinu vyzkoušet a zavolám, zda to má, či nemá smysl se tomuto způsobu lovu věnovati vzhledem k tomu, jak brutální průtok panoval. Po příjezdu na místo jsem stále narážel pouze na malé candátky kolem 70 cm, ale toho “správného” ne a ne potkat.

Po zhruba 50 minutách stálého pohybu s nohou na pedálu ovládání elektromotoru jsem zahlédl velké echo, ale nebyl jsem si jist, zda to nebyl bordel, který velká voda nesla. Znovu jsem pedálem ovládání pohybu sondy Garmin nasměroval sondu tím směrem, kde jsem zahlédl echo a bylo tam. Byl jsem si jistý, že je to obrovský candát. Jednalo se o zatím největší echo candáta, které jsem za dobu co do Holandska jezdím potkal (pohledem dopředu). Ryba byla od lodi 18 metrů daleko v půlce sloupce na 5,5 metrů hluboké vodě.

Okamžitě jsem nadhodil velkou gumu 15 metrů nad ní a 4m za rybu s tím, že jsem stále sledoval candáta a doufal, že jsem správně v té rychlosti odhadl vzdálenost a rychlost proudu toku. Kdo tento způsob lovu praktikuje ví, jak je to složité na klidné vodě, natož v povodňového stavu, navíc s vypnutým elektromotorem v daný moment……( nechci rybu zbytečně vyplašit). Parťákovi říkám, že stále nástrahu nevidím a v ten moment se začala vykreslovat na monitoru těsně před rybou. Bum,okamžitý záběr a 90+ je to určitě.

Splouváme s proudem a říkám 8kg + a to už tuším, že je to bude ještě větší ryba. Každý rok pochytám dost velkých candátů, některé i nad 90 cm. Ale tato byla výrazně těžší a silnější i skrze to, že již používám výrazně pevnější vybavení než v minulosti, které zvládá bez problémů i velké štiky. U lodě candát bojuje obdobně, jako 120 cm sumeček.  Ryba se ukáže prvně na hladině a je jasné, že se jedná o můj osobák určitě délkou přesahující bájnou hodnotu jeden metr.

Podebereme rybu a oba na sebe s Kryštofem hledíme, co se to právě přihodilo, zatímco ryba odpočívá v obrovském podběráku, který z těchto důvodů vždy vozím. Voláme kolegy, kteří zatím jedou vytáhnout loď s tím, že dnes končí. Říkám jim co se stalo a prosím, zda nám pomůžou s fotkou.

Nechci rybu zbytečně trápit. Okamžitě za námi vyráží a pomáhají nám rybu bleskově změřit a vyfotit. (Já vždy něco zapomenu, tentokrát blesk k zrcadlovce) Fotky mobilem jsou jaké jsou, nebyl na nic čas ve tmě s tím, že cílem bylo rybu co nejrychleji pustit zpět a doufat, že se ještě někdy třeba potkáme, nebo se s ní potkáte Vy.

Candát měřil 105 cm a byl ve skvělé kondici. Při pouštění candát ucítil vodu, prásk a celého mě opláchl kalnou vodou jako trest za to, co jsem mu provedl.

Další dny se průtok ještě navyšoval díky tání sněhu v Evropě a to byl signál vrátit se zpět a začít plánovat další výpravu.